Naše země po listopadu 1989 prožila dynamický vývoj, který radikálně změnil její tvář. Kniha Éra nevinnosti. Česká politika 1989–1997 nabízí ucelené zachycení této zajímavé doby, jejíž někteří aktéři mnohdy utvářejí i dnešek. Čtivě psaný text je vystavěn na důkladné analýze klíčových událostí a zlomových momentů od zhroucení komunistického režimu do takzvaného „sarajevského atentátu“. Čtenář má možnost nahlédnout do nitra Občanského fóra, hlavního aktéra přechodu k demokracii z přelomu osmdesátých a devadesátých let, sledovat zrod české pravice a levice, výbušné spory kolem lustrací, ekonomické transformace, česko-slovenských vztahů, stejně jako zákulisí sestavování vlád nebo skandálů, které otřásly politickou scénou. Plastické zachycení tehdejší politiky dokreslují dobové fotografie zachycující specifickou atmosféru této unikátní etapy českých dějin.

„Autorovi se podařilo napsat vynikající práci, která spojuje tři momenty: přitažlivě vedenou dějovou linku, věcně správné interpretace politických událostí a snahu jít pod povrch běžně tradovaných tvrzení a nakonec, nebo možná především, osobitost autorova pohledu.“
Bohumil Pečinka, komentátor časopisu Reflex

„Lubomír Kopeček napsal skvělou knihu, jaká na českém knižním trhu dosud chyběla. Jeho Éra nevinnosti je prací vyváženou, výborně koncipovanou a především originální, jak napovídá již její titul. Vyhýbá se běžným výkladovým klišé a poutavě líčí éru, kdy česká politika teprve hledala svoji podobu, se všemi jejími tehdejšími nedostatky i přednostmi…
V čem byla tato éra nevinná? Jak může autor něco takového tvrdit o době, kdy privatizace obrovského objemu státního majetku nutně vedla k řadě korupčních excesů (jako např. causa Lizner), kdy ve sněmovně řádili Sládkovi republikáni a Miloš Zeman výhružně mluvil o ,spálené zemi‘? Přesto však autor, jenž sleduje hlubší souvislosti, zvolil název velmi dobře. Byla to totiž rovněž éra, kdy ekonomická sféra byla ještě v plenkách a nemohla infiltrovat a ovládat politiku do takové míry, v jaké jsme toho svědky dnes. Neexistovaly propracované metody lobbingu a nebyly tak dokonale zorganizovány nejrůznější zájmové skupiny. Zdálo se, že mnohé lze změnit, nešířil se všeprostupující politický cynismus. V politice se pohybovala řada idealistů, kteří dělali politiku skutečně pro politiku, nikoli pro peníze… Ano, byla to éra v mnohém naivní a nezkušená, a tedy svým způsobem i ,nevinná‘. Bylo to éra jedinečná, a stejně tak jedinečná je i kniha Lubomíra Kopečka.“
František Mikš, šéfredaktor časopisu Kontexty

Lubomír Kopeček (1975) je docentem politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Věnuje se hlavně české politice a teorii a praxi moderních demokracií a diktatur. Je autorem nebo spoluautorem několika knih, mimo jiné Konfliktní demokracie (Brno 2004), Politické strany moderní Evropy (Praha 2005), Demokracie, diktatury a politické stranictví na Slovensku (Brno 2006) nebo Origin, Ideology and Transformation of Political Parties (Aldershot 2010), a desítek článků v domácích a zahraničních politologických časopisech včetně prestižních Communist and Post-Communist Studies a East European Politics and Societies.