Prozaická prvotina Martina Ryšavého.
Tematizací konfliktu mezi touhou hlavních postav po „tulácké“ nezávislosti a osudovými následky, k nimž je dovádí spříznění volbou, i osobitě vyhraněným jazykem předznamenává tato próza jíž charakteristicky syžet a styl Ryšavého velkých románů – Cest na Sibiř (2008) a Vrače (2010), oceněných mj. v soutěži Magnesia litera.
Východiskem svébytného prozaického tvaru Lesních chodců byl autorův filmový scénář, který se stal podkladem pro stejnojmenný film režiséra Ivana Vojnára.